Dnes to ví každý:
Miliony lidí trpí hladem – včera, dnes, zítra.
Nemohou pracovat, protože nemají co jíst.
Umírají mladí, protože nemají co jíst.
Miliony lidí mají napsanou smrt v obličeji a na těle.
To je největší skandál našeho století!
Lidé leží bez života, k smrti zbědováni hladem na stejné zemi,
přes kterou my, dobře živení, chodíme, létáme, jezdíme na koni,
procházíme se a pochodujeme, ženeme se a závodíme jako
sportovci, politikové, manažeři, turisté nebo novináři.
Co uděláme, my lidé s dobře prostřeným stolem,
plnou spíží a měkkou postelí?

Chvěli jsme se po těle hrůzou, když jsme byli poprvé
konfrontováni s touto světovou tragédií?
Smířili jsme se s tím? Pohnul námi soucit?
Mluvíme o tom? Svalujeme vinu na druhé?
Zděšení nepomůže! Soucit nepomůže!
Mluvit o tom nepomůže! Musíme se rozdělit!
Rozdělit se o chléb znamená:
Rozdělit se o majetek a jmění, o bohatství a blahobyt,
o luxus a komfort.

Rozděl se o svůj chléb,
A bude chutnat lépe.
Rozděl se o své štěstí, a zvětší se.
Oni jsou příliš chudí.
My jsme příliš bohatí.
Žít znamená: brát i dávat.
My bereme příliš mnoho!

                               Phil Bosmans